Dětské zeleninové příkrmy – pramáti všech dětských příkrmů

S podáváním příkrmů  – obvykle zeleninových – můžeš začít již od ukončeného 4. měsíce života tvého dítěte. Jeho trávení je totiž již tak rozvinuté, že dokáže zpracovat i pevnou stravu. Zpočátku bys neměla experimentovat a raději respektovat doporučené množství a způsob přípravy.

S příkrmy bys měla začít nejpozději od 6. měsíce života dítěte. Do této doby bude tělo tvého nezbedy dostatečně vyživováno mateřským nebo uměle připraveným kojeneckým mlékem. Od tohoto okamžiku však tvoje dítě potřebuje pro svůj dobrý duševní a tělesný vývoj také další živiny, které jsou zpočátku v dostatečném množství obsaženy v zeleninových příkrmech. Příkrm s vyváženým poměrem zeleniny zajišťuje také příjem uhlohydrátů, které představují důležitý zdroj energie.

Zeleninový příkrm: Výběr zeleniny

Zeleninové příkrmy z mrkve, sladkých brambor, dýně, pastiňáku, cuket, fenyklu a okurky jsou obzvláště vhodné pro první období konzumace pevné stravy. Tvému dítěti bude v tomto období poskytnuta pouze jedna složka stravy ve formě tekuté kaše.

Chutná-li tvému dítěti zelenina, vyzkoušej také jiný zeleninový příkrm a později vyber dětský příkrm s méně tekutou konzistencí. Poté lze postupně kombinovat různé druhy zeleniny. Nabízena je celá řada druhů pro první dětské období konzumace pevné stravy, všechny z nich ale nejsou vhodné pro podávání od 5. měsíce. Věnuj proto vždy pozornost doporučení vhodného období pro počátek konzumace určitého druhu zeleniny. To najdeš ve formě odpovídající poznámky u každé receptury.

Pro přípravu prvního dětského příkrmu se doporučuje využívat regionální a sezónní suroviny. To zaručuje nejenom nejlepší možnou chuť zeleninových příkrmů, ale také vysoký obsah důležitých živin. Organické pěstování je zárukou toho, že v zelenině nejsou zbytky pesticidů. V zimě je možné použít také BIO zmražené suroviny.

Zeleninové příkrmy a maso

Zhruba od konce 6. měsíce můžeš tvému dítěti do zeleninových příkrmů přidat maso. Samozřejmě jen tehdy, pokud si tvé dítě již na první čistě zeleninové příkrmy zvyklo . Na začátek přidej do kašiček maximálně 25 gramů masa. Později, když tvé dítě zvládne větší porce, můžeš přidat až 35 gramů. Který druh masa zvolíš, je v podstatě jedno. Můžeš připravovat příkrmy z hovězího, vepřového, kuřecího či krutího masa. Jen zvěřina nemá v dětských příkrmech co hledat. V podstatě platí:

Čím více je maso tmavé, tím více obsahuje železa.

Pro přípravu prvních masozeleninových příkrmů nejprve použij libové maso. Později – přibližně od 8 měsíce – můžeš také použít maso, které obsahuje více tuku – třeba mleté maso. Tělo může absorbovat podstatně více železa a zinku ze živočišných produktů, než je tomu u zeleniny a obilných výrobků. Do dětských příkrmů vždy přidej něco s vysokým obsahem vitamín C  – třeba lžičku jablečného nebo pomerančového džusu. Tělo tak dokáže absorvovat dvakrát až čtyřikrát více železa.

Dejte si pozor na běžné zeleninové příkrmy

Dětské zeleninové příkrmy neobsahují pouze uhlohydráty, vlákninu, důležité minerály a vitamíny. Stejně tak mohou obsahovat i jedovaté složky – například Tomatin z rajčat.

Obzvláště opatrná bys měla být v případě zeleniny obsahující dusičnany. Tu bys svému dítěti neměla dávat příliš často. Dusičnan se v lidském těle přeměňuje na dusitan, který se z něho vylučuje jen částečně nebo vůbec. Pronikne-li dusitan ve zvýšeném množství do krve, může vést až k modrání způsobenému nedostatečným zásobováním krve kyslíkem. Dětské tělo od 5. měsíce produkuje hemoglobin, který je schopen tento proces zvrátit. Přesto by však zelenina bohatá na dusičnany neměla být do prvních dětských masozeleninových příkrmů přidávána vůbec a později by zelenina s vysokým obsahem dusičnanů měla být kombinována se zeleninou s jejich nízkým obsahem.

Zeleninu lze rozdělit podle obsahu dusičnanů do 3 úrovní:

    • Vyšší obsah dusičnanů – například zmražený špenát, fenykl, řepa, ředkvičky, kedlubny, mangold
    • Střední obsah dusičnanů – například čerstvý špenát, celer, vodnice, cuketa, lilek, mrkev
    • Nižší obsah dusičnanů – například brokolice, paprika, okurka, brambory, hrášek, fazole, rajčata a také obiloviny.